Intra-Lifestyles Distributor Independant. The Precise formula of 23 botanical extracts work better together to help balance and strengthen the body's eight biological systems, leaving you feeling healthier, happier and more energized! Intra is certified Safe for Athletic Use by the international Olympic Committee because it does not contain steroids or stimulants. Intra's formula has been enjoyed by millions of satisfied customers worldwide and is suitable for all ages. An ounce of Intra a day can make a world of difference! Drink Intra. Share Intra. Every Day.
V určitých situacích – zdaleka ne ve všech – potřebujeme na pracovním textu udělat optimální kompromis mezi vynaloženým časem a důkladností informace. Pak se může hodit rychločtení. Jakmile se potřebujeme seznámit s novými věcmi, pak se potřebujeme učit – zvládneme-li rychlostudium, přežijeme.
Zde je jeho minimum pro každého:
1. Pojímejme každý text jako úžasně zajímavý.
U přirozeně emočně zajímavých textů to jde samo (pro někoho parciální derivace, pro jiného drby „kdo s kým“). U textů nepříjemných, nudných, příliš rozsáhlých či podobně negativních, kde nevýhody z čtení (věnovaný čas a nervy) jsou větší než nevýhody z nečtení (unikne nám určitá informace) – tam prostě nečteme. Znejisťuje to a bolí – ale bolí méně než rozhodnutí „číst“.
Život je přece kompromis a častá volba menšího zla. U textů velmi negativních a naprosto nutných k přečtení se radujme nad tím, jakou úlevu pocítíme, až to budeme mít za sebou. Mysleme na to, zvýšíme tak svou chuť – a půl je hotovo.
2. Před čtením mobilizujme v mysli své předchozí znalosti o tématu četby.
Toto se velmi podceňuje, přestože je to jedna z nejsilnějších zbraní rychločtenáře. Kdo se připraví, ten nemusí v textu s překvapením zjišťovat, o čem to je, ale v pohodě a rychle zpětně poznává, že „svět je stále stejný“.
3. Snažme se vytvořit si pro četbu co nejklidnější podmínky.
Čtení není o nic méně důležitá činnost než jednání. Vytvořte atmosféru na pracovišti, kde se bude brát za samozřejmé nejen „nerušit, teď mám jednání“, ale i „nerušit, teď mám důležité čtení“.
4. Při rychločtení si zvykněme číst tiše a bez ukazovátka.
Naše byť neslyšné pohybování rtů nebo i ukazování rukou či tužkou v textu se hodí pro rychlo studium – u rychločtení zdržuje.
5. Zrno hlavní myšlenky od plev nepodstatného oddělíme starořímskou otázkou „Cui bono?“.
Komu to slouží? Co chce kdo textem dosáhnout? Jaký problém se v textu řeší a jaký přínos právě toto autorovo řešení nabízí.
6. Vycvičme si široké zrakové rozpětí (periferní vidění).
Oči se nám pak na každém řádku zastavují méně krát (ne třeba sedmkrát, ale třikrát na běžném knižním řádku), mozek vnímá obsah po větších a smysluplnějších celcích. Po skupinách slov místo po jednotlivých slovech. Pro mozek je to takové blaho a úleva, jako když jsme ve třetí třídě definitivně přešli od slabikování ke čtení po celých slovech. Právě toto je ten jediný možný způsob zrychlování čtení, při němž nedochází k povrchnosti četby, ale naopak k větší myšlenkové hloubce.
7. A když nám přece jen nějaká informace unikne, nevracejme se zpět ale snažme se domyslet si ji z dalšího textu.
Na 80 procent se tam v jiné podobě objeví znovu. Nezapomínejme, že rychločtení není všechno. Don´t worry. Zachovejte klid a rozvahu.
Pokračování: Zvládni rychlostudium, nebo v konkurenci odpadni.
Zdroj a obrázky: www.google.com, www.gruberteam.cz, pixbay.com, archiv
Připravili jsme pro Vás úvodem několik tipů, odkazů a informací, které sami v klubu využíváme pro další studium, osobní rozvoj a inspiraci.
Přejeme vám mnoho úspěchů a hodně šťastných rozhodnutí!
S přátelskými pozdravy
David Gruber a Tomáš Činčala, zakladatelé klubu
Těm, kteří v minulých letech (měsících) absolvovali některý z kurzů Davida Grubera, případně četli jeho knihy a rádi by svoji praxi/nastudovanou vědu osvěžili a doplnili o nové informace a nové techniky, nabízíme tuto poradnu. Je určena také těm, kteří absolvovali třídenní kurz Racionální čtení a rychločtení, dvoudenní semináře Koncentrace–paměť–tvořivost a další kurzy. Vždy, před tím, než se rozhodnete investovat do dalšího vzdělání, je dobrá konzultace s odborným lektorem.
Čím se liší seriózní věda od nahodilého shluku dojmů?
Napsal David Gruber.
Věda je systém, má svou klasifikační soustavu a položky a způsob zařazování těchto položek do tohoto systému.
Příklady:
Biologie:
Shluk nahodilých dojmů: někdo pozoruje, zkoumá, chová pěstuje nějaké jednotlivé rostliny či zvířátka
Věda: Existují dvě hlavní říše (živočišná říše, rostlinná říše), a v každé je hierarchický systém kmen – třída – řád – čeleď- rod – druh. Každá rostlina, každý živočich tam někam přesně patří, žádný nemůže stát mimo systém. Příklad – kachna divoká: říše – živočichové, třída – strunatci (obratlovci), řád – vrubozobí, čeleď – kachnovití, rod – kachna, druh – kachna divoká.
Chemie:
Shluk nahodilých dojmů: někdo pozoruje a zkoumá chemické látky a člení si je amatérsky pro sebe podle barev, povrchu, skupenství a dalších jednotlivostí (láme se – ohýbá se, hoří – nehoří, smrdí – nesmrdí, lehká – těžká, tvrdá – měkká atp.)
Věda: Mendělejevova periodická soustava prvků: Například vodík: atomové číslo = 1, hmotové číslo = 1; deuterium: atomové číslo = 1 (tj. izotop vodíku), hmotové číslo = 2, železo: atomové číslo = 26, hmotové číslo = cca 56. Vše je odvozeno hlavně od počtu protonů a neutronů v jádře atomu daného prvku. Žádný prvek, žádná sloučenina, žádná částice hmoty nemůže stát mimo tuto soustavu.
Historie:
Shluk nahodilých dojmů: nějaká dávná válka, román z doby starého Říma, nějaká jednotlivá bitva druhé světové války, Velká francouzská revoluce, Zlatá bula sicilská atp.
Věda: Prahory – starohory – prvohory – druhohory – třetihory – čtvrtohory. A v rámci prvohor dále: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon. perm. A v rámci druhohor dále: Trias, jura, křída. A v našem čtvrtohorním období: pravěk, doby kamenné starší, střední, mladší a pozdní, doba bronzová, doba železná. A historicky nedávno: starověk – středověk- novověk – moderní doba. Nic z toho, co se na zemi a v lidském rodu historicky událo, nemůže být mimo tyto časové periody, mimo tyto pojmy. Tedy opět – systém!
Fyzika:
Shluk nahodilých dojmů: nahodilé pokusy s elektřinou, s mechanickými nástroji, se zvukem, s lupou nebo brýlemi, s tlakem vzduchu či vody…
Věda: Podvědy jako kinematika, mechanika, termika, akustika, optika, elektřina a magnetismus, atomová fyzika, relativistická fyzika molekulová fyzika, statistická fyzika,astrofyzika… opět jde o systém; každý fyzikálně jev po některý z těchto podoborů patří, žádný nemůže stát mimo ně.
Psychologie:
Shluk nahodilých dojmů: Sledujeme nějaký film o mezilidských vztazích, detektivku, drama, řešíme konkrétní jednotlivý manželský spor, povídáme si o jedné konkrétní zamilovanosti nebo rozchodu…
Dalo by se ještě pokračovat. Cílem tohoto textu je však ukázat rozdíl „shluku nahodilých dojmů“ a vědy“ v oblasti beneopedie, dříve v oblasti technik duševní práce.
Beneopedie:
Shluk nahodilých dojmů: Různé knihy, často provenience USA, z oblasti manažerských komunikačních technik, zvládání konfliktu, skoncování s prokrastinaci, vedení porad, asertivity, motivování, leadershipu, dosahování úspěchu v podnikání apod. Nahodilé názvosloví jako „soft skills“, „transferable skills“, „personal development“ (česky měkké dovednosti, přenositelné dovednosti, osobní rozvoj). Vše v předgrubrovské éře do roku 1984 a do Gruberovy vědecké práce Techniky duševní práce jako složka dovednosti samostatně studovat, kterou ohájil před univerzitní zkušební komisí filozofické fakulty Univerzity Palackého Olomouc v září 1984.
Věda: Klasifikačním systémem je koloběh informací v životě člověka. Má tři fáze: příjem – uchování a zpracování – výdej. Položkami jsou jednotlivé techniky duševní práce, které jdou do klasifikačního systému zařadit obdobně jako třeba výše kachna divoká nebo vodík či železo.
Typické uchování informací: Paměťové dovednosti, vedení diářových záznamů s termínovaností, prioritami apod.
Typické zpracování informací: Správné logické myšlení, kreativita.
Typický výdej informací: Prezentační dovednosti, formální i obsahová rétorika.
Typický příklad smíšení všech tří fází: Vyjednávání, zvládání řečnických triků, emotion management, osobní informační systém neboli time management – tam všude se kombinuje a v krátkých úsecích střídá příjem, zpracování, uchování i výdej informací; to či ono může v určitých fázích převládat.
Vědecké názvosloví: Široce se rozšířil a proslavil se Gruberův pojem „techniky duševní práce“, který ovšem neodpovídal zvyklostem tvorby názvů věd. Gruber to opravil novým názvem beneopedie, uvedeným ve známost průkopnickým dílem Time management, 3. vydání, vydal Management Press Praha 2009, na trh uvedl křtem doc. ing. Jiří Schwarz, CSc., tehdy děkan Národohospodářské fakulty VŠE Praha a člen NERV (Národní ekonomická rada vlády České republiky).
Definice této vědy: Beneopedie je věda, jak se dobře vzdělávat, úspěšně pracovat a spokojeně žít.
Předmět této vědy: Duševní práce, čili cílevědomá činnost v psychické oblasti.
Metodika: Multimetody neboli psychovzorce. Zde se objevuje další znak, který odlišuje vědu od shluku – a tím je matematický aparát. Závislosti veličin neplatí tak striktně stoprocentně jako v čisté matematice, ale zde opět přichází ke slovu další exaktní disciplína – teorie pravděpodobnosti a statistiky.
Položky této vědy: Jednotlivé techniky, pojaté didakticky, tedy výukově, výcvikově: Jak racionálně číst, jak vést diářový systém, jak dobře mluvit, jak dobře psát, jak dobře číst mimoslovní sdělování, jak dobře aktivně používat mimoslovní sdělování, jak zvládnout prokrastinaci, jak dosahovat životních cílů obecně, jak efektivně studovat (zejména cizí jazyky), jak hospodařit s časem, jak zvládat negativní emoce, jak dobře komunikovat ve věcných situacích.
Podvědy: Cogitopedie, perceptopedie, expresopedie, temporopedie, lingvopedie, motivopedie, konfliktopedie, rétoropedie, fokusopedie a desítky dalších.(Viz kniha Time management zmíněná výše plus její čtvrté vydání publikované ve společnosti Albartos Media roku 2017.)
Balíky praktického know-how, odpovídající těmto podvědám:Thinking management, perception management,expression management, language management,motivation management, conflict management, rhetorics management, cocentration management a jiné managementy.
Název beneopedie, popř. i název „techniky duševní práce“ je výstižnější, přesnější než třeba „soft skills“ nebo „personal development“. To, co se v anglicky hovořícím zahraničí rozumí pod pojmem soft skills, nezahrnuje oblast dovedností ve sportu, kultuře, zábavě, ale pouze v „čisté“ práci, v „čistém“ podnikání – tedy v jejich užším slova smyslu. (Poznámka: Umění, sport, zábava, volnočasové aktivity – tyto oblasti jistě též mohou být pro část lidí tvrdou cílevědomou prací a podnikáním, avšak toto není jejich primární znak.
Pojmy „soft skills“ nebo „personal development“ tedy nedávají jasně najevo ten fakt, že nezahrnují sport, umění, zábavu. Kdežto pojem „techniky duševní práce“ (= nově beneopedie, se svou definicí) to najevo dává. Je tedy přesnější, výstižnější, beneopedie pak seriozně vědecká.
Please confirm, if you accept our tracking cookies. You can also decline the tracking, so you can continue to visit our website without any data sent to third party services.
